Insurrection Gitane

Rómske povstanie

 
 
 
 

V Osvětimi si lidé z celé Evropy připomněli Památný den romského holocaustu

 

3.8.2018 10:45
Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovicová pokládá věnec během pietního aktu 2. srpna 2018 v Osvětimi (FOTO: Rada Evropy)
Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovicová pokládá věnec během pietního aktu 2. srpna 2018 v Osvětimi (FOTO: Rada Evropy)
0
 

 

 

Pietním aktem přímo v bývalém nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi si lidé a politici ve čtvrtek 2. srpna připomněli Památný den romského holocaustu. V noci z 2. na 3. srpna roku 1944 zavraždili nacisté v plynových komorách koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim – Březinka téměř 2 898 Romů a Sintů. Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. Jiní, jejichž počet se jen ztěží odhaduje, byli postříleni a pohřbeni do masových hrobů v lese. Romové z celé Evropy si proto tento den připomínají jako Památný den romského holocaustu.

Ve čtvrtek odpoledne se vzpomínkové akce zúčastnili přeživší, mezi nimi například německá Romka Rita Prigmore. Na místě byla také polská místopředsedkyně Běda Szydła a komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovicová, zástupci romských komunit evropských zemí a diplomaté. 

Předseda polské Asociace Romů Roman Kwiatkowski vzdal hold zavražděným předkům.

Dunja Mijatovicová během svého projevu zdůraznila potřebu připomínat si romský holokaust při boji proti přetrvávajícím předsudkům a nenávisti vůči Romům. Podle ní je potřeba, aby se zastavilo přetrvávající porušování lidských práv a svobod vůči Romům.

Památný den mohl připadnout i na jiný den než právě na 2.srpna – nacisté se o vyhlazení tzv. cikánského tábora v Osvětimi pokusili už 16. května téhož roku. Zabránila jim v tom vzpoura romských vězňů. „Vězni odmítli vyjít, zabarikádovali dveře a v zoufalství se připravovali na obranu za pomoci kamenů a pracovního nářadí. Členy komanda SS toto odepření poslušnosti zaskočilo a jejich velitel se rozhodl akci odložit,“ přiblížil událost pro server Romea.cz historik Michal Schuster. 16. květen proto vešel do historie jako Den romského odboje.

Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti asi 500 tisíc Romů a Sintů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc obětí, což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.

 

 

18.5.2024